|
|
Svobodný přístup k informacím a veřejné zakázky
Baček, Richard ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
1 Svobodný přístup k informacím a veřejné zakázky, abstrakt v českém jazyce a klíčová slova Abstrakt Cílem této rigorózní práce je analýza svobodného přístupu k informacím veřejné správy ve vztahu k veřejným zakázkám, a to včetně problematiky ochrany obchodního tajemství obsaženého ve smlouvách uzavíraných jako výsledek zadávacího řízení versus práva na informace od orgánů veřejné moci. Rigorózní práce se zabývá několika klíčovými aspekty tohoto vztahu, jejichž výklad je v současné době stále problematický. Zkoumá, zda se zákon o svobodném přístupu k informacím vztahuje na všechny typy zadavatelů, veřejných zakázek a zadávacích řízení, zda se povinně zveřejňované informace týkají také informací o veřejných zakázkách daných subjektů a zda mohou být u veřejných zakázek poskytovány informace na žádost. Zaměřuje se také na projevy omezení práva na informace v rámci veřejných zakázek a projevy práva na informace ve vztahu k ochraně obchodního tajemství obsaženého ve smlouvách uzavíraných v rámci veřejných zakázek. Rigorózní práce vymezuje základní pojmy ze zkoumané oblasti, tedy pojmy "informace", "svobodný přístup", "zadavatel" a "veřejná zakázka". Dále se věnuje svobodnému přístupu k informacím v kontextu veřejné správy, povinným subjektům, povinně zveřejňovaným informacím, informacím poskytovaným na žádost a...
|
|
|
Svobodný přístup k informacím z pohledu novinářů
Koktová, Alena ; Hanák, Peter (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Cílem bakalářské práce s názvem Svobodný přístup k informacím z pohledu novinářů je zjistit, jak je v českých médiích využíván institutu svobodného přístupu k informacím. Práce je založena jednak na rozboru jednotlivých článků uveřejněných na českých zpravodajských portálech a v tisku a dále na rozhovorech s předními českými novináři, kteří poskytli pro účely této práce své praktické zkušenosti se získáváním informací z praxe. Díky tomu se podařilo zmapovat, v jakých případech a s jakým úspěchem novináři postupují dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ačkoliv tento zákon stanoví pouze minimum výjimek, kdy povinné subjekty informace neposkytnou, skutečná praxe tomuto stavu neodpovídá. Novináři se často potýkají s nejrůznějšími výmluvami, proč není možné dané informace poskytnout. Mezi nejčastější důvody odepření informací pak patří ochrana osobních údajů, obchodního tajemství a podmínění poskytnutí informací uhrazením nákladů mimořádně rozsáhlého vyhledávání. Tomu pak odpovídá struktura práce, kdy první dvě kapitoly obsahují úvod do problematiky práva na informace a svobodného přístupu k informacím a další tři kapitoly jsou věnovány zmíněným důvodům odmítnutí novinářských žádostí o informace. Každá kapitola obsahuje popis případu na základě novinových článků a posouzení věci s ohledem na...
|
|
|
Legislativa vztahující se k problému svobodného přístupu k informacím v mezinárodním kontextu
Winkler, Otakar ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Šisler, Vít (oponent)
Práce se zabývá otázkami vznikajícími z omezení uplatňování práva na svobodný přístup k informacím v souvislosti s institutem ochrany utajovaných informací v kontextu činnosti bezpečnostních složek státu. Shrnuje základní legislativu upravující tuto oblast. Soustřeďuje se na teoretické i praktické mechanismy a principy, jejichž účelem je kompenzovat reálné a potenciální újmy na právech jednotlivce i zásadách otevřené společnosti při uplatňování zmíněného druhu omezení. Kromě příkladů řešení užívaných v některých státech přibližuje některá související rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a v závěru zkoumá aktuální stav této problematiky v České republice.
|
|
|
Zkušenosti s evropskými infrastrukturními projekty (ESFRI) a spolupráce v rámci ERIC (European research infrastructures consortium) a související komunikace (právo na informace) s Evropskou komisí
Kolman, Jiří
Pracuji v Centru výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., které v rámci OP VaVpI projektu CzechGlobe a dalších národních a evropských projektů interdisciplinárně zkoumá klimatické změny. Klíčovými aktivitami Centra je zapojení do mezinárodních sítí zkoumajících toky skleníkových plynů (ICOS ESFRI), participace na experimentálním měření toků látek v různých ekosystémech v rámci sítě ANAEE a nyní se Centrum zapojuje do mezinárodního měření aerosolů v ovzduší prostřednictvím evropské sítě ACTRIS. Mezinárodní spolupráce v rámci unijních rámcových projektů a pod evropskou právnickou hlavičkou ERIC nese jak radosti tak sebou přináší i strasti, kterými musí každé evropské konsorcium projít. Ve svém příspěvku se tak pokusím analyzovat následující aspekty: 1) Lesk a bída konsorciálních smluv rámcových projektů a pravidel ESFRI spolupráce. 2) Aspekty duševního vlastnictví a politiky zpřístupňování dat 3) Open Access – Přístup k datům a k VaV infrastruktuře 4) Související komunikace s Evropskou komisí ve světle právního institutu svobodného přístupu k informacím
|
host ::
RSS.